V zimě je včelstvo staženo do zimního chomáče a včely se tak vzájemně zahřívají. Jako zdroj tepla jim slouží konzumace zásob cukerného roztoku v plástech, který jim dodal včelař za odebraný med. Tento roztok je zahuštěn a je velmi podobný medu. Obsahuje však velké množství sacharózy. V lednu ještě v době mrazu začíná včelí matka klást vajíčka, ze kterých se později vylíhnou včely, které nahradí vymírající zimní generaci. Uprostřed chomáče včel musí být teplota okolo 35°C. V ostatních částech úlu je chladno a na stěnách se sráží vlhkost, kterou včely vydechují. V největších mrazech tato vlhkost zmrzne a změní se v led.

V zimě včely spotřebovávají cukerné zásoby, které jsou uloženy v buňkách plástů a zavíčkovány voskem. Aby se k zásobám dostaly musí vosková víčka rozkousat. Jak postupně zásoby ujídají, posouvá se zimní chomáč včel ve směru uliček k protější straně plástu. Malé kousky vosku padají na podložku na dně úlu a vytvářejí řádky. Podle nich pozná včelař, kolik plástů včely obsedají a kolik zpotřebovávají zásob. Včelstvo průměrné síly obsedá 5 - 6 uliček.

Tyto drobné kousky vosku na podložce se nazývají zimní měl.

Velmi důležitý je pro včely první prolet, při kterém se musí vyprázdnit od výkalů za celou zimu. Ten nastává, když je pěkný slunečný den a teplota na slunci je 10 - 15°C. Může to být koncem prosince, v lednu, únoru nebo březnu. Pokud je ještě sníh, vidíme na sněhu kolem úlů malé žluté tečky od výkalů a vynešené mrtvolky včel, které v zimě uhynuly v úlech. Když je mrtvolek větší množství, mohou si nezasvěcení myslet, že došlo k úhynu včel.

Po jarním proletu včel, když nastane trvalejší oteplení začíná matka klást více vajíček a zimní chomáč se uvolňuje. Zvyšuje se počet plodových plástů a množstvví mladých vylíhlých včel. Než se v přírodě objeví první květy nektarodárných rostlin, je včelstvo odkázáno na zimní zásoby, které jim včelař dodal ve formě cukerného roztoku v přdechozím roce. První pyl včely donesou z lísek, olší a z vrb. Vrby jsou také zdrojem první vydatnější nektarové snůšky. Pokud je chladné a deštivé počasí, jsou včely závislé pouze na zásobách cukru a pylu uložených v plástech z minulého roku. Stane-li se, že zásoby cukru klesnou pod 5 kg, začne včelstvo šetřit a omezí plodování (kladení vajíček). To má potom za následek pomalejší rozvoj a menší sílu včelstva pro pozdější využití snůšky. Při nedostatku zásob a špatném počasí, kdy není v přírodě zdroj nektaru, může dojít dokonce k uhynutí včelstva hladem. Naopak při příznivém počasí, kdy je pravidelný přísun pylu i nektaru do úlu je rozvoj velmi rychlý.

V naší oblasti začíná asi v polovině dubna rozkvétat třešeň ptačí, která roste planě na mezích i v lese. Současně s ní kvetou také různé druhy vrb. Nejrozšířenější je vrba bílá, která dává hodně nektaru. Dále rozkvétají ovocné stromy, trnka planá, některé druhy javorů a plané mirabelky, které jsou nazývány " špendlíky ". Na polích začínají kvést lány řepky. Nastává období silné květové snúšky. Pokud se včelař o včelstva dobře staral, má je již v dostatečné síle a včely začínají plnit plásty medem.

V době velké nabídky nektaru i pylu se začínají mladým včelám rozvíjet voskové žlázy, které mají na spodní straně zadečku. Tyto žlázy produkují malé kapičky vosku, které v místě vyústění žláz z těla včely (vosková zrcadélka) zasychají a vytvářejí voskové šupinky.    Včely stavitelky šupiky odebírají, upravují je kusadly, zvláčňují příměsí produktů kusadlové žlázy a používají ke stavbě plástů, voskových můstků (propojení mezi plásty) a k víčkování biněk se zralým medem.V tomto období vkládá včelař do úlů mezistěny. To jsou tenké voskové pláty s předlohou buněk zatavené na drátcích ve dřevěných rámečcích. Pokud je mezistěna jen v části rámečku, dostavějí včely zbylou část přirozenou stavbou.

Stavební rámek je rámeček, který je jen z části vyplněn mezistěnou, což umožňuje včelám volnou přirozenou stavbu plástů. Včely většinou začnou stavbu na několika místech. Stavějí ve tvaru srdíček, která nakonec spojí do jednoho plástu. Stavební rámek byl ve starších úlech umístěn vzadu za okénken, což umožňovalo včelaři sledovat, jak včely staví.

Podmet je místo mezi spodní laťkou rámečku a dnem úlu. Dříve byla tato výška asi 1 cm. Dnes je jeho výška někdy až 15 cm. Nevýhodou vysokého podmetu je stavba divočiny (přirozená stavba plástů, většinou napříč spodních latěk rámečků), která ztěžuje práci včelaře. Často jsou používány zábrany z latěk, aby včely v podmetu nemohly stavět. My používáme výšku podmetu 5 cm a snažíme se udržovat včely v tak velkém prostoru úlu, aby v podmetu nemusely stavět. Přesto se stavba někdy objeví.

S rozkvětem prvních květů a přínosem prvního nektaru dochází ve včelstvu k neustálému zvyšování počtu vajíček, která matka naklade v jednotlivých dnech. Tím se stále zvětšuje množství plodu (vajíček, larev a kukel), ze kterých se začnou líhnout mladé včely. V dubnu není zvyšování počtu včel ve včelstvu tak znatelné, protože dožívají včely zimní generace a nově vylíhlé včely nastupují na jejich místo. V měsíci květnu se však situace mění. V jednom dni se může vylíhnout 500 až 1000 včel (podle síly včelstva). Tím dochází k nahušťování včel v úle, a proto musí včelař včelstvu úlový prostor v pravý čas zvětšovat. Mladé včely se začnou dostávat do převahy nad množstvím starých včel. Při dobrém přínosu nektaru se rovíjí mladým včelám voskové žlázy a nastává období stavebního pudu. Úlový prostor zvětšuje včelař přidáváním mezistěn a stavebních rámků, a tak využívá stavební pud včel ke stavbě nových plástů. Na konci května může být ve včelstvu až 3x více včel jako po vyzimování koncem března. Pokud včelař nerozšíří včas prostor, dojde nejen k velkému nahuštění včel, ale také k nedostatku místa pro kladení vajíček a pro ukládání medu a pylu. Nedostatek prostoru pozná včelstvo už dopředu a začne se připravovat k rojení.

Rojení včel je přirozené rozmnožování včelstva. V dnešní době však není včelaři příliš vítáno, protože vyrojením přichází včelař o velkou část výnosu. Je ovlivněno několika faktory, které mohou ve včelstvu nastat. Vliv na rojení má převážně stáří a kvalita včelí matky, velikost úlu, zásahy včelaře do včelstva a dědičnost.