Včelí vosk

Mladé včely v době snůšky produkují ve voskových žlázách na spodní straně zadečku značné množství vosku. Ten tuhne v jemné voskové šupinky, které včely zvláčňují přidáním výměšku kusadlových žláz a používají ke stavbě plástů. Vosk slouží včelám také k víčkování medných plástů a stavbě můstků mezi rámky s plásty, které jsou v úle umístěny nad sebou. K vytvoření jednoho kg vosku včely potřebují asi 3,5 kg medu a 50 g pylu. V plástech používají včely čistý vosk, ale v můstcích, na horních a doních loučkách rámků a ve víčkách obsahuje vosk také poměrně značné množství propolisu. Když včelař vkládá do úlů ke stavbě rámečky, ve kterých jsou na drátcích zataveny mezistěny (tenké voskové pláty s vyraženými tvary buňek), používají včely také část vosku z těchto mezistěn.

PANENSKÝ VOSK

Při stavbě můstků a ve stavebním rámku používají včely vosk, který vyprodukují ve voskových žlázách. Tento vosk se nazývá panenský vosk.

Má bílou barvu a po přetavení světle žlutou.

VOSK Z VÍČEK

Plásty s medem jsou často zavíčkovány. To znamená, potaženy tenkou vrstvou vosku, aby med v buňkách nemohl přijímat vlhkost. Tuto voskovou vrstvu musí včelař při medobraní odstranit vidličkou nebo odřezat nožem. Tím získá poměrně velké množství vosku. Po vytavení má pěkně žlutou barvu. Když ale obsahuje také dost propolisu, může být po vytavení zbarven do hněda. Vosk z víček pěkně voní medem.

Včelí vosk je používán hlavně k výrobě svíček, mezistěn, v kosmetice a  v lékařství.